Vlákna stvoření lze chápat jako jemné, neviditelné linie propojující všechny úrovně bytí — od nejmenší částice hmoty až po nejvzdálenější hvězdy. Jsou to nositelé řádu i proměny, tkanivo, v němž se prolíná hmota, energie a vědomí. Každé vlákno nese otisk záměru, který se odráží v rytmu přírody, v cyklech života i v lidských příbězích. Společně...

Co nám to říká? Skutečnost je neustále přítomná, ale ne vždy přijatelná. To nám způsobuje, že vůči skutečnosti zaujímáme postoj jako reakci na dění, které přijímáme anebo naopak odmítáme. Tento postoj zdaleka nemusí obsahovat porozumění, ale pouhou emoční reakci. V rámci symboliky je sféra mysli vždy spojena se sférou pocitů. Jedno bez druhého...

Platí jakési pravidlo, že čím výše se člověk v rámci utváření schopností posune, tím více má být skromným a otevřeným. Co se myslí otevřeností? Být neustále schopen naslouchat, dívat se a přijímat změny, které mi dovolují jít cestou moudrosti. Bohužel to v našem světě moc nefunguje, a právě v duchovní sféře se často děje, že hned poté, co někdo...

Kontemplace představuje vnitřní rozhovor, kdy věnujeme pozornost tomu, co v našem nitru vzniká. Není to jen oblast myšlení, ale i pocitů. Můžeme se navrátit ke stromu, o němž byla řeč, jako o jednom z hlavních symbolů dávnověku. Jako první použijeme jednoduchý popis. Takže strom jsou kořeny, je to kmen, kůra, koruna, větve (původně konár), listy,...