To samo o sobě je velké téma, protože jde o emoční stimulant. To jsou ty, které velmi rádi omlouváme a patří jich sem opravdu hodně. Jsou to nejen cigarety, ale i alkohol, čokolády, kafe, cukr a tak dále.

Škodlivost emočních stimulantů je vždy dlouhodobá, tedy nějakou dobu trvá než se projeví. Ale stejně tak, jako u tvrdých drog, se po určité době objeví závislost. Je to proto, že emoční stimulanty přebírají tělesné funkce. Už ze samotného spojení slov emoční stimulant je jasné, že vedou k vytvoření určitého stavu, například spokojenost a nahrazují tím schopnosti našeho organismu. Ten se postupně dostává do stavu netečnosti a očekává přísun látek, které požadovaný stav navozují. Sám jakoby pro to nebyl schopen udělat vůbec nic.

My pak tvrdíme, že máme na něco chuť a kafe nebo cigareta není tvrdá droga. To sice není, ale bez ní nejsme schopni dosáhnout spokojenosti. Nutí nás to rituál stále opakovat a to je ona závislost. K ní se následně přidává stav samotného mozku, který je schopen vyvádět elent jen kvůli tomu, aby se ke stimulantu dostal. Je nám špatně, bolí nás hlava, záda a kdo ví co všechno.

Tím, že stimulant potlačuje některé aktivity a přebírá je na sebe, nejsme bez něj některých prožitků schopni a to je to, co je špatně, protože buduje zeď našemu duchovnímu posunu. Buďto jej tělu dodáme, nebo nastávají problémy. Takže ačkoliv se nejedná o tvrdou drogu, je třeba být opatrný k tomu, jak moc nám v životě určitý zlozvyk pomáhá.

Jak na tom jsme, můžeme zjistit snadno tím, že stimulant vyřadíme. Pokud překonáme období, kdy je nám špatně a následuje stav naprosté apatie, kdy se nám nic nechce, nic nás nebaví a život je o hovně, je to špatně a stimulant už dosáhl stavu, kdy nám škodí. Brání našemu duchovnímu rozvoji, protože omezuje naši schopnost vyvolávat emoce, bez kterých se vývoj vůbec nekoná.

ODKAZ NA ČLÁNEK NA FACEBOOKU