Jaké to je?
Hodně lidí si říká, že je to moc fajn, když jste obdařeni něčím, čemu se říká rozšířené vědomí, ale není to přesný termín, protože vědomí je spíše prostor, do kterého se promítá vše, čím jsme. Tedy i rozsah našeho vnímání je předurčen vlastnostmi, nikoliv vědomím jako takovým.
Některé části naší osobnosti dokážou překračovat hranice fyzické reality a my jim říkáme nadsmyslové. Což je zajímavé, protože je zprostředkovávají určité vlastnosti, stejně jako určité vlastnosti zodpovídají za smysly samotné. Není to nad něčím, ale součást něčeho. Je to součást naší osobnosti.
To oč je naše pole schopností rozšířeno, není u všech lidí stejné. Je to více či méně zaměření do určité oblasti, které poskytuje více informací, než dokážeme vnímat zrakem nebo sluchem a občas sem spadá i vnímání časových křižovatek, které chápeme jako události.
Pokud si někdo myslí, jaké je to skvělé vidět budoucnost, tak na to raději zapomeňte, protože v tom nejsou žádná čísla, která budou tažena ve sportce. Jsou tu události, ke kterým je vytvořena příčina. Jakýsi kontinuální děj, vycházející z toho co je. Jsou to nejen události, které lze vyvodit z toho, co sami víme, ale z části odvozené z celkového informačního pole, které nás obklopuje. Takže zde nejsou zahrnuty jen děje, které můžeme předpokládat, ale které vznikají mimo nás samotné.
Je běžně zažitý mýtus, že pokud o něčem vím, mohu s tím něco udělat. Proto stále opakuji, že realita se nerodí z náhodných myšlenek, ale z toho kým jste, protože i myšlenky pramení z téhož zdroje. A to, že o tom víte, znamená jen tolik, že jste součástí informačního pole, nic víc a nic méně. Lze to popsat tak, že všechny cesty vedou do Říma.
Nebo jako magnet, který přitahuje všechny kovové částečky kolem sebe. Ať si vyberete jakoukoliv částečku nebo cestu, všechny povedou do centra události. Tedy to není tak, že máte možnost čemukoliv předejít. Nebo že je snadné čemukoliv předejít, protože to, co musíte změnit, je centrum události, kam cesty vedou. Tedy například chování určitého člověka. Způsob jakým přemýšlí a podobně. Jinak jste pouze spoluúčastník informačního toku, a jestli o tom mluvíte nebo ne, nemá hlubší význam.
Když řeknete alkoholikovi nechlastej, ani to s ním nehne. Když řeknete člověku milujícímu motorky, aby jezdil pomalu, nemá to žádný efekt. To co můžete ovlivnit, je pouze váš vlastní podíl na utváření reality. Jenže díky tomu nutně pochopíte, že sice víte, ale s výsledkem který vnímáte, jen těžko něco uděláte, protože k němu vede velké množství příčin. Nejen ta jedna, která je ve vašem zorném poli. Je tu dalších x skutečností, které si neuvědomujete.
Takže ne vždy je rozšíření našich schopností ku prospěchu, ale
může nám pomáhat v osobním rozvoji. A dle mého názoru k tomu by jej člověk měl používat. Nepřemýšlet, jestli lze měnit budoucnost,
ale jak změnit sám sebe.