se tu mluvilo už mnohokrát a několikrát zaznělo, že duchovní cesta neznamená duchovní život. Naše existence je komplexní záležitost a každý z nás má slabá místa někde jinde. Někdo v rodině, někdo v psychice, někdo ve vztazích, v tvořivosti, sebeuplatnění a tak dále. A jen tehdy pokud na sobě pracujeme komplexně, může být naše snažení úspěšné. 

Mnoho lidí hledá v duchovnu naopak únik a jakousi zkratku, díky které by se jeho život stal úspěšnějším a šťastnějším. Navštěvujeme kurzy, semináře a hledáme způsob, jak se stát úspěšní v něčem, v čem jsme díky vnitřnímu nastavení neúspěšní. Tedy jak způsobit zázrak, a bez toho aniž bych sám na sobě pracoval, dosáhl cíle.

V našem světě velmi často nahrazují skutečné schopnosti peníze a namísto uznání, nás uspokojuje pochlebování. Proto většina lidí vidí cestu k úspěchu v penězích. Jenže i tady platí, že úspěch neznamená současně štěstí. Můžeme být díky úsilí úspěšní a přesto se k pocitu štěstí ani nepřiblížíme. A v tom je složitost tohoto problému, protože nemůžeme stavět na tom, co od nás očekává společnost, ale kým jsme.

Objevit naše pravé já je asi nejsložitější krok ze všech, protože na počátku cesty se řídíme vzory, které do nás někdo vložil. Být vzdělaný, bohatý, slavný, úspěšný a tak dále a díky tomu se velmi často namísto duchovního posunu, noříme stále hlouběji do bahna, protože se snažíme vyhovět společenské poptávce a nikoliv pravé povaze sebe sama. A to byl hlavní důvod, proč byl vytvořen jakýsi morální vzor, který nazýváme boží, nebo kosmický zákon.

Ten nám neříká, čeho máme dosáhnout, ale co je důležité. Vlastnosti jako laskavost, tolerance, soucitnost, zásadovost, odvaha a tak dále a jen skrze ně, nikoliv skrze požadavky ostatních, můžeme objevovat chyby, které nám skutečně brání prožít šťastný a spokojený život. Najít způsob, kdy nehledáme cestu jak dosáhnout cíle, ale kdy se cílem stáváme sami. A teprve pak naše cesta dostává smysl a zároveň duchovní rozměr bez ohledu na to, v jaké oblasti na sobě pracujeme.

Nemusíme meditovat, nemusíme se modlit, ale potřebujeme naleznout sama sebe. Vidět se ve světle pravdy a nikoliv marných přání. Není to krátká, ani jednoduchá cesta a i já stále objevuji, jak těžké může být se změnit. Nejen vědět co a jak, ale změnu doopravdy uskutečnit a to se může stát jen tehdy, pokud projdeme zkušeností. Je velmi snadné tvrdit, že přejdeme poušť, uprostřed krajiny plné pramenů. Ale dokud se na cestu nevydáme, je to jen pouhá představa.

Začíná nový rok a i v tomto se budeme setkávat při našem objevování skutečných kořenů, ze kterých vyrůstáme. Vláken stvoření, která předou naše životy a která se snažíme uchopit a vplést do nich svůj vlastní jedinečný vzor. Bude to dozajista tak jako vždy cesta plná poznání a nezbývá, než se na ni těšit.