O VÍKENDU JSEM OPĚT
na cestě do země vlků, takže se psát nebude, ale zase bude čas, aby dozrálo další téma. Pro mě samotného jsou některé oblasti tohoto poznání nové a tak brouzdám po nezmapovaném území. Snažím se v něm nacházet odpovědi a tak i vaše otázky jsou pro mě inspirací. Říkám to proto, že některé formulace nemusí být přesné a někdy budu muset svůj pohled ještě korigovat, ale beru to tak, že sdílení má smysl a občas jsem díky tomu upozorněn na něco nejasného, nebo nepřesného.
Někdy si říkám, že je nad síly jednoho člověka pobrat tak velkou oblast poznání, ale asi nejde o to poznat vše, ale dělit se, aby každý mohl přidat svou zkušenost a názory. Pak se vše děje jak má a samo poznání roste a vede nás dál ze světa, ve kterém nechceme žít, protože už splnil svůj účel. Dal nám zkušenost našeho temného já, ale žít v něm dál znamená být uvězněn v bezmocnosti.
Každý ví, že temnota mizí tam, kam přichází slunce a současnost už nese známky ranního rozbřesku. Probouzejících je stále víc a i přes to, že temná strana stále bojuje, nemá nad čím zvítězit. Dokáže jen porazit sama sebe a odejít se do zatracení. A je mnoho těch, kdo svou příležitost promarňují. Otázka zda je to tak dobře nemá odpověď, protože každý musí vědět, co pro něj ono dobře znamená. My za nikoho tuto otázku vyřešit nedokážeme. Jen bych rád upozornil, že být na straně temna tam, kam vchází slunce je snadné. Jsou místa, kam nikdy nepřijde a teprve tam člověk prožije, co to je bolest.
Vím, že psát o jakékoliv formě zla není příjemné, ale dává nám to šanci se mu vyhnout, pokud není naším předurčením, protože odčiňujeme své chyby. Ale i tehdy je vše snadnější, pokud své chyby dokážeme vidět. Protože pak snáze pochopíme sama sebe. Kde jsou naše slabá místa. A proto je tak příjemné nebýt sám. Mít možnost najít další poutníky na téže cestě. Vědět že i když jsem na samém dně, vždy je tu ruka, která pomůže i když může chvilku trvat, než ji ve své nevědomosti spatříme.
Takže pokračujeme. Poznáváme svět živlů a hledáme odpovědi čím a proč jsou. A s každou odpovědí se rodí další otázky. I to je věčnost přátelé. Tedy buďme věční, protože takový je náš osud.