A ještě k tomu státní. Konečně nemusíme nic dělat. Nejde se do práce a ještě je to placené. Teda jak kdo, pokud vás platí pracák, tak to máte úplně jedno, protože víc nedostanete. Na druhou stranu je fakt, že vyšel dobře, protože díky němu máme prodloužený víkend.

Slovo svátek má kupodivu naše slovanské kořeny, i když se může zdát, že je neodmyslitelně spojeno s náboženstvím. Je to proto, že církev v překladech používala původní slova, která se v jazyce vyskytovala a to, že je toto slovo podobné v mnoha jazycích, nás neodkazuje na jeho původ, ale starobylost. K tomu, že samo slovo existuje mnohem déle než církev, a bylo používáno ve všech původních národech.

Svátek bylo nutné světit. Tady to už začíná být zajímavé. Protože v našem současném jazyce by tato věta zněla, že svátek je potřeba osvítit. A osvítit u našich předků neznamenalo jen zapálit svíčku nebo jiný oheň, ale také pochopit. Což znamená, že svátku bylo potřeba rozumět. Nebo také, že svátek se rodí v souladu s pochopením. A to nás vrací k slovu svatý.

Svaté bylo u našich předků to, co nelze změnit a je potřeba se tím řídit. Například slunovrat nebo střídání ročních dob, stejně jako třeba zákony vesmíru. Svátky nikdy nevznikaly v souvislosti s lidským konáním jako dnes, ale byly předurčeny. V tom spočívala jejich svatost. A je logické, že svátky vznikají na základě kosmických zákonitostí, které řídí všechny děje. Mají přímou souvislost s Ra. Silou, která k myšlení našich předků neodmyslitelně patří.

Svátek představoval porozumění nevyhnutelnosti působení kosmických zákonů, a proto bylo dobré jej osvítit, aby neupadl do zapomnění. Osvítit znamená nejen pochopit, ale upozornit na něj. Připomínat si jej. To, co je osvícené, je viditelné a srozumitelné. U našich předků byl neosvícený člověk někdo mdlého rozumu. Kdo nechápal a nebylo mu možné cokoliv osvětlit. Neboli blbec.

Z pohledu našich předků tak přirozeně dnes není co slavit a to znamená, že si prostě máme užívat volna. Na vše se vykašlat, jít do přírody, grilovat, nebo jen tak pobýt s rodinou a přáteli. Ale to neznamená, že Ra odešel ze světa a jeho zákon zanikl. Takže pro ty, kdo zrovna nemají co dělat, je vhodný čas i k rozjímání.

Ten rozdíl je ve dvou slovech. Co pocházelo od člověka, se slavilo od slova sláva. A co pocházelo ze zákona, se světilo. Dnešní den by tak měl být oslava a nikoliv svátek jak je oficiálně uveden.

Nicméně, i když se jedná o den vítězství, měl by se slavit jako den lidské imbecility. To je přesně to, co všechny války způsobuje a mělo by se obrovskými písmeny u tohoto dne psát, že všechny války způsobuje lidská hamižnost a nenažranost.