Láska. Podobný text je téměř nemožné sepsat, protože každý člověk upřednostňuje jiné emoce. A z toho důvodu, bude každý o lásce tvrdit něco jiného. To samo znamená, že my lidé, tuto emoci skládáme z těch, které jsou pro nás nejdůležitější. Tím vzniká mnoho podob lásky a současně zmatek. Proč je skládáme? Protože jde o nejpůvodnější energii zdroje, která se postupně rozkládá na jednotlivé úrovně emocí. V průběhu času si tak každá bytost z původního zdroje vytvoří unikátní soubor vlastností, na jejichž základě prožívá svou vnitřní realitu.

Když se zamilováváme, vytvoří se svazek energií, jejichž symbolem může být například pomlázka, protože ta je opravdu symbolem tohoto principu a tím vytvoříme nejvyšší emoční stupeň, jakého jsme schopni. To že jej na osobní rovině prožíváme jako cosi jedinečného a dokonalého, vůbec neznamená, že to takové i je. Může v tom být samolibost, ego a další a další nešvary, kterými obecně trpíme. Přesto je to pro nás samotné, maximální emoční prožitek.

To, že skrze nás v okamžiku zamilovanosti neproudí ona původní, čistá energie zdroje, má mnoho příčin, ale tím hlavním je, že každý tvoříme jednu polaritu vztahu muž a žena a díky tomu bytostně cítíme, že úplnost se nachází ve vzájemném spojení. Čím více se propojíme, tím vyšší úrovně této energie dosáhneme. A čím vyšší úrovně dosáhneme, tím více nás tato energie doslova omámí, protože v nás dokáže na čas doslova vymazat vše, co jí odporuje. Proto přestáváme hodnotit klady a zápory, protože se zdají být nepodstatné.

To, že tato emoce vyvěrá z nás a nikoliv odněkud z venku, zaznamenali naši předci už v samotném slově láska. Tedy La, to co z nás vyvěrá a Ka, jako osud. Láska tedy doslova znamená, osudové propojení bytostného já. Přesto právě láska nám ukazuje jeden z hlavních principů stvoření. Existují totiž jakési dva způsoby. Jeden, kdy skládáme již stvořené fragmenty okolo nás a tím jsem omezeni v rámci prožívané reality. A druhý, kdy tvoříme z nekonečného zdroje, tak, jak to dělají všichni stvořitelé.

Pokud je láska dostatečně silná, jsme schopni zázraků, protože tvoříme z Ra a nejsme absolutně ničím omezeni. Ra je absolutní a věčný zdroj. Pokud tvoříme z reality, musíme se řídit jejími zákony. Proto se říká, že láska dělá zázraky, protože to je pravda. Dokáže v nás otevřít tvořivost na maximální úroveň a zároveň nás naplní, nekonečným množstvím energie. Jako by nás absolutně nic nedokázalo unavit, protože nespotřebováváme svou vlastní energii. Využíváme božský zdroj.

Láska tak dokáže ovlivnit mnoho oblastí našeho života, včetně toho hlavního, kterým je osudové spojení muže a ženy, které tvoří doslova základ pro naplnění našeho božství. Bez lásky, tuto úroveň nikdy nepoznáme, ani jí nedosáhneme a nutně to musí a může být jen vztah muže a ženy. Protože jen ti v sobě nesou požadované polarity v nejčistší formě.

Článek je dost ořezaný, protože na něco podobného není na FCB prostor, ale snad v něm najdete alespoň některé odpovědi.