Vydat se na duchovní cestu člověk nemůže jen proto, že na tom chce vydělat. Od nějakých deseti let se věnuji duchovnu a hledám odpovědi. Byl jsem veden tak, abych si je vždy nacházel sám. Abych přemýšlel, srovnával a skládal jednotlivé dílky. To jediné co jsem kdy obdržel, byly otázky, které mě vedly. A teprve po dlouhé době jsem se odvážil něco napsat s tím, že to třeba bude někoho zajímat. Ne kvůli tomu, abych na tom cokoliv získal, ale proto, abych se podělil. A přesně tak jsem to dělal nějakých dvacet let. Jen pro radost ze sdílení. Abych předal svou zkušenost a pomáhal ostatním při jejich bádání.

Určitě mám mnoho zážitků z druhé strany reality, ale na tom nijak nezáleží, protože ty jen potvrdí nebo vyvrátí vaši prožívanou zkušenost. Prostě pokud nejste tou duchovní bytostí, kterou hledáte, vždycky nakonec narazíte a čeká vás rozčarování. Nejvyšší princip musíte uskutečňovat sami v sobě a o tom to celé je. Vědět prostě nestačí.

Vím, že někteří očekávají, že jim peníze pomohou se více věnovat duchovnu. Ale to se nikdy nestane. Většinou se stane opak, protože váš život je odrazem vaší zkušenosti a cíl, který sledujete, se uskutečňuje, ať si o tom myslíte, co chcete. Mě je naprosto jedno, jestli budu dělat web, nebo chodit do práce, protože práci na sobě samotném nikdy neukončím a nikdy se o své poznání nepřestanu dělit. Mohu psát víc a věnovat se i oblastem, na které dnes nemám čas. Někdy je téma natolik složité, že dá mnoho práce jej přeložit do srozumitelné řeči a to se rozhodně nestane za několik minut.

Už dávno vím, že lámat něco přes koleno nemá cenu a pokud může něco nastat, dveře se otevřou samy. Ovšem je potřeba počítat s tím, že se to samo od sebe nestane a může vám dát pořádně zabrat, než do tohoto bodu dojdete. Nikdy to nesmíte vzdát a rezignovat. Každá prohra je příležitost odhalit své přednosti i slabiny. Dveře se otevřou tomu, kdo je připraven, ne tomu kdo to jen chce. A nikdy nepodlehněte pocitu, že to co jste, je to nejlepší, co můžou lidé dostat. Proto, když vás odmítnou, nezačněte fňukat, ale zamyslete se nad sebou. Velmi často totiž dostaneme přesně to, co si zasloužíme.

Psát pro všechny je velmi složité, protože každý potřebuje trochu jinak formulovat sdělení a použít obrazy, které zapadnou do jeho vidění světa. Z tohoto pohledu je naše cesta velmi individuální a především intimní, protože se vypořádáváme se svými stíny a není žádoucí, aby do nás každý viděl. A to je i důvod, proč raději odpovídám na otázky, než vymýšlím články, protože je pak sdělení mnohem osobnější. Přesto se vždy snažím o srozumitelnost, i když vím, že někomu to dá trochu více práce.

Jenže i já se stále vracím a stále hledám střípky, které mi unikají, protože jestli jsem v něčem umanutý, pak je to preciznost. Jít dál, hlouběji, až na hranice myslitelného. O tuto cestu se spolu dělíme a já si jen přeji, aby z ní mohl každý co nejvíce získat.