Tedy příčina - následek a opět příčina - následek. Ono se snadno říká, že máme mít své emoční, mentální i fyzické tělo pod kontrolou, ale víte jak to je. My se rádi prožíváme a občas si problémy dramatizujeme, aby vyniklo naše hluboké utrpení. Někdy to pak trvá, než si vše srovnáme v hlavě a vyřkneme onu posvátnou větu: "vždyť o nic nejde".

Pokud ke své práci, nebo vůbec životu, potřebujete hluboké propojení se Stvořitelem, je to hra, ve které si můžeme přivodit ještě více problémů, než jen zdravotní a duševní, protože pokud odmítáme naslouchat, přestane s námi mluvit a nechá nás si své drama vyžrat až do konce. Takže z naprosto banální události si opravdu dokážeme přivodit celkem dramatické změny.

Jenže ne vždy jsou takové změny ke škodě a pak se třeba zeptáme, jestli z nich nevzešlo něco velmi prospěšného a zajímavého. Takže i tady se může nakonec ukázat, že všechno zlé, je k něčemu dobré, a že přesně jak nás učí jeden ze zákonů zkušenosti, "jsi-li připraven, každá zkušenost ti je ku prospěchu", a to i tehdy pokud to zjistíš až s odstupem mnoha let, nebo dokonce životů.

Každý z nás, kdo prošel branou do světa Země, k tomu měl důvod a prožívá zde svou školu života, což je přirozeně škola stvoření, a porozumění nás učí, že čím více chceme vystoupat, tím více musíme být jeho součástí a naučit se být v propojení s každou sférou universa. Na začátku je to těžké, ale čím dále se dostaneme, tím srozumitelnější nám je, proč je vždy a všude důležitá láska, ohleduplnost, soucit, laskavost a tak dále.

Přeji vám krásný den a mějte na paměti, že vše co vykonáte, děláte především pro sebe. A než propustíte z nitra zlost, nenávist, sebelítost a podobně, položte si otázku: "opravu si chci ublížit?"