Řekněme, že se vám rozpadne vztah. Je to naprosto vždy proto, že jeden z partnerů nesplňuje představy toho druhého a nevěřte tomu, že je to o fyzickém vzhledu, protože pokud jde o skutečnou lásku, tak tu prostě nezajímá. Jde o opravdovost a nikoliv vnější pozlátko. To se totiž naprosto vždy ukáže jako falešné a pod krásnou maskou se často skrývá faleš.

Když se to stane a dojdeme do bodu, kdy není cesty zpět, začneme zpytovat svědomí a uděláme jednu z největších chyb, protože se začneme za vše omlouvat. Odpusť mi to a tamto, udělal jsem chybu. Jenže tím za sebe vůbec nesnímáte nějakou vinu, pouze toho druhého utvrzujete, že má pravdu. Protože omlouváte své chyby a tváříte se u toho, že jste oběť.

Nedělejte to, protože to žádná cesta zpět není. Je to jen kopec hloupých výmluv na téma, když mi odpustíš, svět pro mě bude opět krásný. To první co musíte udělat je upřímnost k sobě samotnému a odpověď na otázku, jestli ten druhý má nebo nemá pravdu, a pokud vůbec můžete uvažovat o návratu, tak bez toho, že se změníte, to nepůjde. Nikdo na světě si nekoupí dvakrát za sebou kšunt, o kterém ví, že nebude fungovat.

Nedělejte nikdy nic kvůli někomu. Udělejte to vždy jen sami pro sebe, protože to, co jste, si nesete do každého vztahu, zaměstnání nebo třeba přátelství. Vy jste to, co ten druhý vidí, a s čím musí žít. Pokud si myslíte, že je to pouze o odpuštění, tak narazíte do zdi. Odpustit můžete to, o čem víte, že to bylo, ne to, co je a bude stále. Pokud například žena odpustí muži, že ji zmlátí, je naprosto jasné, že to příště udělá znovu, protože mu udělila souhlas.

Takže vždy, než začnete uvažovat o čemkoliv jiném, přemýšlejte o sobě a nevnucujte nikomu, že je to dobré, protože to jednoduše dobré není. Pracujte na sobě, a pokud se to má stát, cesta se otevře sama a pokud ne, tak do dalšího vztahu budete mít vklad, díky kterému obstojí. Odpustit je krásné, ale jen tehdy, pokud to má smysl.

ODKAZ NA ČLÁNEK NA FACEBOOKU