Sebeláska

04.06.2020

To je také takové téma, ke kterému se neustále vracíme. A neustále se na všech fórech řeší, jak moc je to potřebné, aby člověk mohl být šťastný. Což je logické, protože pokud se nenávidíme, není to zrovna nejlepší základ pro život.

Jenže vše má jako vždy svá pro a proti. Než jsem pochopil, co ničí můj život, dostával jsem jednu lekci za druhou a vždy se ptal, jak je to možné, když někoho opravdu miluji, vše co z toho zůstane, je prach a popel. A vždy to naprosto smetlo celý můj život.

Bylo to také proto, že se na lásku nabalil strach. Strach z rozchodu. Ztráty jistoty a životní opory, protože patřím k těm, kterým dává smysl dělat něco pro toho druhého. I když třeba píšu články, nebo chodím do práce, je to jedna z mých hlavních motivací. A tak se logicky stalo, že strach zasahoval nejen do vztahů, ale do všech oblastí života. A v okamžiku kdy se zhroutil vztah, zhroutilo se vše ostatní.

Bohužel to není tak, že stačí láska, protože když je ve spojení se strachem, dokáže vám totálně rozsekat život. Dokáže způsobit, že se v situacích, které máte zvládnout, chováte jako debil. Jako kdyby někdo, nebo něco, rozhodovalo za vás. Nejste schopni zvládat životní situace. Takže i když máte sebevětší lásku k někomu, nebo k sobě, vůbec nic to neřeší.

Pokud je láska v zajetí strachu, v zajetí zbabělosti, blbosti a neupřímnosti, můžete se milovat, jak chcete, a váš život bude jedna velká pohroma a nevěřte tomu, že láska všechny vaše chyby vyřeší. Vůbec ne, naopak je dokáže dohnat do krajnosti a pak už si člověk koleduje o velký průser, protože začneme selhávat v naprosto běžných životních situacích.

Takže souhlasím s tím, že se člověk má mít rád. Ale jako vždy to nikdy nebude ke šťastnému životu stačit. Protože k sobě musí být také upřímný. Potřebuje odvahu čelit vlastnímu stínu a nikdy nedovolit, aby nad ním získal moc. Potřebuje odpovědnost, aby si uvědomil, že za své jednání, emoce a myšlenky je plně odpovědný a jen tehdy, pokud sám nad sebou získává moc, může dojít k naplněnosti života.

Bohužel je to tak, že o sebelásce nejvíce mluví ti, kteří mají hodně másla na hlavě. Kteří ve svém životě neustále řeší ty druhé, protože oni sami jsou přirozeně ti nejdokonalejší a nejduchovnější. Bohužel pak na scestí svádí všechny ostatní, protože je učí ptákoviny.

ODKAZ NA ČLÁNEK NA FACEBOOKU