Hodně se zajímám o principy spojené s evolucí a jedním ze zajímavých fenoménů v této oblasti je synchronizace. Je asi jasné, že příroda nás vybavila mechanizmem, který nás doslova nutí genetické větvě navzájem křížit, protože jinak v případě příbuzenských svazků dochází k degeneraci. Jenže tento princip je čistě lokální a v průběhu času by se rozdílnost v úrovni jednotlivých skupin nutně projevila.

Dalším méně prozkoumaným je informační pole, které nás obklopuje, a díky němuž jsme obdarováni možností své myšlenky sdílet, ať už chtěně nebo nechtěně. To, nač přijdeme, se stane součástí tohoto pole a v určitý okamžik někdo informaci objeví a použije. Ale i zde platí, že se nepřenáší informace fyzicky, takže může ovlivnit chování společnosti, ale nikoliv fyzické procesy.

A pak je tu třetí možnost, že se určité informace skutečně přenáší fyzickou cestou. Jako ideální prostředník se k tomu hodí RNA viry, protože ty se po vstupu do organismu spojí s naší DNA. Každý virus, jak víme, mutuje, protože i přesto, že jde o virus adaptovaný na člověka, tak každý člověk je jiný. Prostředí v lidském těle je odlišné a virus se tomu musí přizpůsobit, když pak tělo opouští, logicky si tuto informaci nese a je schopen ji předat následujícímu hostiteli.

To není v žádném případě vědecké tvrzení, pouze úvaha, k čemu mohou viry mimo jiné sloužit. A potom by stálo za to zjistit, proč namísto posilování imunity proti virům neustále bojujeme a proč se vojenské laboratoře zaměřují právě na ně? Protože se zjistilo, že přesně to dělají. Přepisují vzorce v naší DNA. Nikdo až doposud nepodal žádnou smysluplnou informaci ani o původu virů, ani o jejich významu. Jednou pro vždy jsou spojeny s šířením nemocí, ale co když je jejich skutečný význam jiný.

Je docela možné, že chyba není ve virech samotných, ale v našem chování, a když onemocníme, najdeme v milionech virů, které máme v organismu, nějaký, který ze všeho obviníme. Ale proč se viry chovají jako nemoc jen za určité situace, pokud je máme v těle v podstatě neustále. Potom to není chyba virů, ale naše a proto se viry projevují sezónně, přesně podle toho, jak na změny počasí nejsme připraveni. Schází nám imunita, otužilost a tak dále.

Přirozeně by se v této úvaze dalo najít děr jako v ementálu, ale je to jen úvaha, protože třeba je celý ten neúprosný boj proti virům bojem proti něčemu úplně jinému. My totiž neustále tvrdíme, že viry jsou odněkud, ale co když je sami utváříme, jako jeden z kanálů přenosu informací?

ODKAZ NA ČLÁNEK NA FACEBOOKU