Vstřebávání. Pokud to správně chápeme, tak víme, že abychom získali určitou vlastnost, musíme být po nějakou dobu (různě dlouhou podle typu osobnosti) působení vlastnosti vystaveni. Ostatně přesně k tomu je paměť určena. Aby zachytila vnější obraz a napověděla, oč budeme usilovat. Dokud vlastnost nezískáme, je naprosto jisté, že o ní budeme muset...
Problém, se kterým se potýkáme, se dá přirovnat k uživateli počítače, který nemá nejmenší tušení, jak se v oné plechové krabici procesy uskutečňují. Tedy naše vědomí, které je čiré a neurčité, pracuje se složitým systémem, který vznikal miliardy let. Představa, že se v něčem takovém vyznáme a dokážeme to řídit, je naprosto mimo realitu. Ono je to...
Bohužel. Bohužel to není tak, že by dosažení pozitivních změn v našem životě vytvářelo velkolepé pocity blaženosti. Je to spíše pocit vyprázdnění, kdy cosi, co určovalo běh našeho života, je pryč. Dá se to přirovnat stavu, když dostanete dárek a nic to ve vás nevyvolává. Nevzniká žádný radostný pocit, pouze jakási neurčitá a neuchopitelná...
Kruh. Je to kolo nebo kruh? Ve své podstatě s tím, co o slabikáři víme, lze říci, že kolo je cesta od jedné události k jiné, zatímco kruh nevede k žádnému cíli. Pokud tedy jednáme nevědomě, pohybujeme se v kruhu, protože nemáme tušení, k čemu má náš život směřovat a kde se vše má zastavit. Nedochází k žádnému dosažení...
Forma. Definice formy obsahuje u člověka dvě základní skutečnosti. Jednou je DNA a druhou jsou pudy. Ano, přirozeně to funguje tak, že se pudy rodí z DNA. Je to jakási základní vrstva, kterou potřebujeme, trochu expresivně řečeno, pro rozjezd. Aby člověk nezačínal při každém narození naprosto z prázdna, má v sobě zaznamenánu jakousi první úroveň...
Vlákna stvoření lze chápat jako jemné, neviditelné linie propojující všechny úrovně bytí — od nejmenší částice hmoty až po nejvzdálenější hvězdy. Jsou to nositelé řádu i proměny, tkanivo, v němž se prolíná hmota, energie a vědomí. Každé vlákno nese otisk záměru, který se odráží v rytmu přírody, v cyklech života i v lidských příbězích. Společně...
Co nám to říká? Skutečnost je neustále přítomná, ale ne vždy přijatelná. To nám způsobuje, že vůči skutečnosti zaujímáme postoj jako reakci na dění, které přijímáme anebo naopak odmítáme. Tento postoj zdaleka nemusí obsahovat porozumění, ale pouhou emoční reakci. V rámci symboliky je sféra mysli vždy spojena se sférou pocitů. Jedno bez druhého...
Platí jakési pravidlo, že čím výše se člověk v rámci utváření schopností posune, tím více má být skromným a otevřeným. Co se myslí otevřeností? Být neustále schopen naslouchat, dívat se a přijímat změny, které mi dovolují jít cestou moudrosti. Bohužel to v našem světě moc nefunguje, a právě v duchovní sféře se často děje, že hned poté, co někdo...
Kontemplace představuje vnitřní rozhovor, kdy věnujeme pozornost tomu, co v našem nitru vzniká. Není to jen oblast myšlení, ale i pocitů. Můžeme se navrátit ke stromu, o němž byla řeč, jako o jednom z hlavních symbolů dávnověku. Jako první použijeme jednoduchý popis. Takže strom jsou kořeny, je to kmen, kůra, koruna, větve (původně konár), listy,...
Odbočka. V mých vysíláních se dost často vyskytují dotazy na umělou inteligenci. Ačkoliv jsem dříve míval problém s pojmem inteligence, dnes už to celkem akceptuji, i když je jasné, že počítač jednoduše nechápe podstatu slov, a i když se nám při komunikaci s UI zdá, že opravdu mluví, tak pracuje s klasickými soubory jedniček a nul. Tedy slova, tak...